Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Naše genearce- 13. díl

13. února 2012 v 9:54 | Maiki |  Naše generace


Doběhla jsem na nějakou louku. Ze všech stran byl les a uprostřed louku jezírko. Už jsem to nevydržela a rozeřvala jsem. Ječela jsem pořád asi 5 minut. V krku mě nebolelo. Chtěla jsem si zařvat ještě jedou, ale místo toho jsem se rozbrečela. Klekla jsem si u jezírka. Po tvářích se mi koulely slzy a já je nedokázala zadržet. Nechtěla jsem.
Musela jsem tam sedět dlouho, protože když jsem přestala berčet a podívala se na oblohu tak už svítil měsíc s hvězdama. Musím domů, jinak se zblázněj.
Potichu jsem vešla do domu. Nikde se nesvítilo. Šla jsem rovnou do pokoje. Po cestě jsem nikoho nepotkala. To bylo moje štěstí. Chtěla jsem se jít vysprchovat a pak spát, jenže jsem se chtěla ještě podívat do sklepa. Myslím, že teď už tam můžu když o tom všem vím.
Sešla jsem pomalu dolů. Všude byla tma. Louče dole pořád hořely a vrhali matný stín na místnost. Pohled mi padl na knihu, co ležela na stolku. Pomalu jsem jí otevřela. Její vazba bylůa z kůže. Musela být tisíce let stará, protože smrděla zatuchlinou a i přes to chabý světlo bylo vidět, jak sou straánky zažloutlý. Proslistovala jsem knížku a to mě zaujalo natolik, abych tu knížku prostudovala doůkladnějc. "Věděl jsem, že tu budeš. I Rokura to sem táhlo. Říká se to tak alespoň v pověstech." ozvalo se za mnou. Leknutím jsem nadskočila. Když .jsem se otočila a spatřila tátu, ulevilo se mi. "Tati. Vylekal jsi mě. Co potebuješ?" zeptala jsem se ho. Přisedl si ke mně. "Potřebuju si s tebou promluvit. Jak jsi odtud rychle utekla tak jsem ti nestačil nic povědět o téhle knize. Patřila samotnému Rokurovi. Sám ji psal. Nevím přesně, co se tam píše, ale mělo by to obsahovat Rokurovo soužití s démonem. Já se toho nemohu skoro ani dotknout, protože je to opatřeno speciálním jutsu, díky kterému do knihy mohou nahlédnout jen ti, co v sobě mají démona. Měla by ti pomoci. Zatím to ještě není tak vážné, ale bylo by lepší kdyby sis tu knihu přečetla. Nechci, aby náš klan skončil jako klan Kurasai." tu poslední větu skoréo šeptal. "Co se stalo s tím klanem? Moment! Z toho klanu pochází přece Michelle!" došlo mi. "Ano, z toho klanu pochází tvá kamarádka. Stalo se to, že v klanu Kurasau)i byl také démon. Tygří démon Gekido. Byl ještě zuřivější než Masaru. Hostitele si vybíral jak se mu zlíbilo. Usídlil se, chvilku pobyl a když byl dotyční naštvaný nebo vynervovaný Gekido se projevil a dotyčného zabil. Byl velmi nebezpeční a proto Hokage musel dát příkaz vyvraždit klan. Když zmizí klan zmizí i démon. Vypadá to, že démona opravdu zneškodnili. Jedinou Michelle nechali na živu, protože byla tak malinká, že se démon u ní projevit nemohl." vyprávěl mi. Podívala jsem na tátu a pak na knihu. Hokage nechal Michellin klan vyvraždit aby ochránil vesnici před Gekidou. Michelle o tom určitě neví. "Chápu. Musím se naučit ovládat Masaru, abych uchránila náš klan a taky teď moje tajemství, že Masaru je ve mně." táta přikývl. Celkem mě překvapuje, že se ke mně chová slušnějí než před tím. Možná má strach. "Můžu si tu knihu odnýst nahoru?" zeptala jsem a zvedla knihu. Táta jenom pokýval hlavou. Zvedla jsem se i s knihou a šla do pokoje. "Dobrou noc." prohodila jsem ještě k tátovi a šla víc zjistit o Masurovi.
V pokoji jsem knihu položila na stůl a pořádně si jí prohlídla. Měla název Masura to no seikatsu( život s Masurou). Celá kniha byla psaná ručně. Bože to muselo dát práce. Pustila jsem se do čtení.
Brzo mě to přestalo bavit. Rokura pořád jenom žvanil o tom, jak získla moc a stím i Masura. Měl to rozvržený podle kapitol. Snažila jsem se najít kapitolu s projevy Masura nebo jak ho ovládnout. Chjo jak mě se chce spát. Ale nejdřív musím najít tu kapitolu. Musím. Musím…

"Maiki. Maiki vzbuď se. Máme se sejít se senseiem." třášl se mnou někdo."Mmmm mami ještě pět minut." zabrblala jsem a snažila se převalit na bok jenom jsem spadla. To mě probudilo. Podívala jsem se kolem sebe. Postel nedotčená, takže jsem na ni nespala. Na stole ležela kniha a židle byla převrácená. Nademnou stála Michelle a hned za ní mamka. "Omlouvám se Michelle. Vzbudila bych jí dřív kdybych věděla, že vás volá sensei. Maiki no tak vstávej už konečně." peskovala mě mamka. Nejřív mi to nedocházelo. Vůbec. Až když jsem se podívala na Michelle. Vypadala děsivě. Vběhla jsem do skříně a hledala oblečení. Chvilku mi trvlao než mi došlo, že jsem v něm usnula. Sáhla jsem si na čelo a nahmatala čelenku. Popadla pouzdra na zbraně, jedno jsem si připnula ze zadu na kalhuty a durhý na nohu. "Jdeme!" zavelela jsem a vyběhla ven z domu. "Kde je sensei?" zeptala jsem se Michelle a začala poskakovat na místě. Možná budeme mít další misi. A další mise znamená další peníze. Mise, mise. Mise! Masaru! Ksakru! Musim si to přečíst jinak jsem někde. "Pojď. Máme se jenom sejiít na nějakou fotku simtě." zakoulela Michelle očima a šli jsme do fotoateliéru.
"Ohayo sensei, Kito." pozdravila jsem je. "Ohayo." oplatili mi pozdrav. "Děcka máme povinnost se vyfotit a doteď nebyl čas, protože jsme hned dostali misi. Takže to uděláme teď. Pozval jsem fotografa. Budeme se fotit za jeho domem, takže jdeme." ukázal nám sensei rukou kam máme jít. Tak jsme šli. Fotograf měl krásnou zahradu. "Tak bych prosil vás pane abyjste se postavil za ty děti. Ty chlapče, bylo by dobré kdyby jsi byl vepředu. Holky vy si stoupněte zhuruba doprostřed, ale abyjste byly po stranách toho chlapce. Každá prosím z jedné strany. Ták. A teď prosím úsměv." dirigoval nás fotograf. Usmála jsem a foťák cvakl. Fotograf se odebral do ateliéru a řekl nám ať počkáme. Brzy se vrátil se čtyřma fotkama. Kažému podal jednu. Prohlídla jsem si tu svojí a můj den byl hned veselejší. Měla jsem svůj tým v ruce. Nechám si to zarámovat a dám si to na stolek. "Arigatou. A jestli mě prosím omluvíte mám ještě nějakou práci. Zatím." zamával jsem a běžela domů. Musím něco zjistit a Masarovi.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ara Ara | Web | 13. února 2012 v 15:00 | Reagovat

bombáááááá :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama