Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Naše generace- 2.díl

4. února 2012 v 16:44 | Maiki |  Naše generace
Musim udělat nějakej obrázek. Určitzě! Užijte si 2. díl -^^-


K večeři jsme měli domácí rámen. V Ichiraku ho mají lepší, ale mamce jídlo radši moc nekritizuju. Mohla by mi zakázat chodit ven. A to by se mi nelíbilo. A když zjistí, že sem byla v Ichiraku, tak dostanu vždycky lepáka, protože tam je to nezdravý. Pch. Po večeři bylo ještě světlo tak jsem šla ještě ven. Hned za mnou šla ségra. "Hej Maiki. Neber si tak, že tě moc nepochválili. U mě to bylo to samý. Fakt z toho nebuď smutná." přišla ke mně a usmívala se. "Ale Eclaire, já vůbec nejsem smutná. Mě to právě ani neřekvapilo jak reagovali." odopověděla jsem s klidem. " Hele co si dát takhle přátelskej souboj co. Jenom tak. Pojď trochu se pobavíme." mrkla na mě. "Jasněm proč ne." usmála jsem se. Každá jsme si stouply na opačný konec zahrady. "Na tři jo? Jedna, dva." chystala se do bojové pozice. Připravila jsem se. Rychle jsem si promyslela strategii a připravila se k boji. "TŘI!" křikla a rozeběhla se proti mně. Je rychlá. Ale ne dost. Snažila se mě uděřit, ale já se vždycky vyhla. "To svedeš jenom tohle?" uchechtla jsem se. Teď jsem byla na řadě já. Začal jsem se rychle pohybovat, aby nemohla určit mojí pozici. Moje výhoda je v mrštnosti. Jsem nejrychlejší z rodiny. Ve vhodnou chvíli jsem sestře zasadila hezkou ránu do břicha. Pak do obličeje, pravé ruky a zad. Dostala jsem jí na zem. Takhle snadno by se skolit nedala. Eclaire na zemi "pufla" . Aha. Klon. No jasně. Začal jsem se soustředit a zachytit zvuk.
Křoví! Vytvořila jsem pečet, namířila na křoví a křikla: "Fuuton: Kaze no Yaiba"( vítr: větrné ostří). Keř se rozlétl na kousíčky. Za ním se krčila Eclaire. Na obličeji měla modřinu. Takže stihla udělat klon po mém druhém zásahu. Chtěla jsem na ní skočit a zlechtat jí, ale ona si stoupl a křikla: "Stop! Zastav! Dost! Jak si to představuješ?! Posílat na mě jutsu. Chceš mě zabít? Příště si rozmyslim, jestli si s tebou dám přátelák nebo ne!" prošla kolem mě a cestou do mě strčila takovou silou, až jsem spadla na zem. No bomba. Ségra naštvaná, rodiče mě dneska ani snad nevnímali. Chjo. A to měl být dneska nejlepší den ze všech. Radši půjdu spát. Zítra nás rozdělí do týmu a dají nám senseie.
Jenom co mi sluníčko proniklo do pokoje už jsem vstávala. Jenomže jsem byla moc rychlá a hodila placáka na koberec. "Au." zabručela jsem. Podívala jsem se do zrcadla. Ježiš marja! Po ránu jsem jako zrůda z močálu. Vlasy všude trčej a obličej omačkanej od polštáře. Co? Hezky. V noci sem určitě spala ke zdi čelem. Mám tam krásnou modrou modřinu. Vyčistila jsem si zuby, učesala se, oblíkla, uvázala čelenku(krásně zakryla modřinu), popadla pouzdro na kunaie a shurikeny a hanal se do kuchyně. Táta se ségrou seděli u stoly a mamka něco kuchtila. Eclaire se na obličeji taky vyrýsovala krásná modrá modřiny. Měla jí na tváři. Vypadala komicky. Musela jsem se uchechtnout. "Dobré ráno." pozdravila jsem je všechny. Nikdo nereagoval. No to je hezký. To mě ignorujou bo co? Mamka jenom ukázala na linku. Byl tam fialový balíček. Svačina. "Arigatou." řekla jsem a popadla balíček. V chodbě jsem čapla velký pouzdro, co jsem si přinula zezadu na kalhoty. Balíček se tam v pohodě vešel. Koukla jsem na hodiny. 8:30. Máme tam být v 9:00. Měla bych se stavit ještě pro Michelle. Je to při cestě. "Už musim ahoj" křikla jsem do domu. Nic. Že já se namáhám. Rychle jsem vyběhla z domu.
"Michelle! Michelle! No tak pojď už! Za chvíli tam máme bejt." bušila jsem na dveře Michellina bytu. Něco se ve vnitř rozbylo. "Do prčic!" ozvalo se zevnitř. Chudák. Za 5 minut vyběhla ze dveří. Málem napálila do zdi naproti. Chjo. Rychle zamkla a přidala se ke mně. "Závod k akademii." křikla jsem a vyběhla. Michelle hned za mnou. Měla jsem děsnou chuť se promněnit a doběhnout před akademii jako vlk. Ale nešlo to. Po cestě je moc lidí.
Náš závod jsem si vyloženě užívala. Zbožňuju, když nemusim bejt doma. To je taková úleva. A ještě ke všemu s Michelle. Paráda. Hele akademie. Rychle jsem vběhla dovnitř. Michelle těsně za mnou. "Vítěz!" vykřikla jsem a ukázala véčko. Koukla jsem na hodiny. Jejda. Je 9:10. Trošku pozdě. Ups. "Michelle dělej." sykla jsem na ní a nasadila ultra rychlý tempo. U třídy jsem byla během 5ti vteřin. Michelle taky. Opatrně jsem otevřela dveře. Vevnitř stál Iruka-sensei a v lavicích seděli všichni, co včera zkoušku udělali. Byl tam i Naruta. Jak to dokázal? "Holky! Jdete pozdě! Všichni na vás čekáme." rozzlobil se Iruka. Rychle jsme došli na místo a sedli si. Teprve teď začal. Ouvej. Moc jsem ho nevnímala. Jenom sledovala, jak ostatní reagujou. Při přidělování Naruta do týmu jsem vnímala víc. Naruta a Sakura byli šťastný. Byl s nima i Uchiha. Nechtěla bych. Pak už jsem zase nevnímala.
"Tým číslo 14. Kurasai Michelle," napnula jsem sluch. Iruka sensei pokračoval " Kito Ukita a Maikeru Vokami."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥Blood princess♥ ♥Blood princess♥ | Web | 4. února 2012 v 17:30 | Reagovat

pěkný ;) .. hej doufám jako že už píšeš pokráčko :D :D

2 Maiki :)) Maiki :)) | Web | 4. února 2012 v 18:55 | Reagovat

si piiiš :D :D a děkuju :)

3 Kira Kira | Web | 17. května 2012 v 19:02 | Reagovat

pěkný du číst další. =DD

4 Ria the Evil Ria the Evil | E-mail | Web | 21. května 2012 v 22:02 | Reagovat

Dokonalý :D to mě bude bavit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama