Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Naše generace- 24.díl

27. února 2012 v 20:20 | Maiki |  Naše generace
Tahle kapitola se mi psala opravdu dobře ^^ . Asi to bude tím, že to začíná nabírat obrátky :D . Vžuuuum .

(možná udělím novej úvodní obrázky, nwm dyžtak napiště do komentářů, jestli ho mám změnit nebo ne :))


Rychle jsem očima prolítla test. Sakra, to bue těžký jak prase. Kví. Bože. Začala jsem v sobě dusit smích. Ách jo. Tak se na to podíváme. Hm. Nuda. Nuda. Lehký. Co to je? Bože. Zvedla jsem hlavu a rozlíhla se. Když jsem viděla Kita, jak se drží za hlavu, zaúpěla jsem. Kito. Snaž se trochu ne. Najednou mi hlavou prlízla myšlenka: Ku*va! To nejde! . Jenomže tohle nebyla moje myšlenka. Ale když ne moje… tak čí? Maiki jestli to víš, prosím poraď! Kito je na to úplně levej a já nemůžu opisovat. HELP! Další myšlenka. Michelle? Že by mi posílala zprávy skrz myšlenky. Že byjsme používaly telepatii? Hůů to je masox! Maikeru okamžitě mi poraď. Prosím! V hlavě myšlenky skákaly jedna přes druhou. Vzala jsem do ruky test a dlouze se na něj zadívala. Nejdřív na 1. vičení, pak na 2. a pak dál a dál. Jenom u 10. cvičení jsem se zasekla. ten týpek říkal něco o tom, že po hodině nám položí tu 10. otázku. To jsem zvědavá. Maiki díky moc. Snad to neodhalili. Poslala mi Michelle myšlenku. Snad nás opravdu neodhalili. Prosíím.
Všechno jsem měla hotový. Zbývá 10 minut. Většina týmů odešla, protože honěkrát podváděli. Je tady jenom asi tak čtvrtka. Koukla jsem na Kita. Pořád drží za hlavu. Trochu se třese. Kito prosím. Snaž se. Znova jsem se podívala na papír a přitom myslela na Kita. Když jsem se na něj podívala, psal jako o život. Že by i s Kitem? Bomba! "KONEC!" vykřikl týpek. Položila jsem tužka. Až teď jsem si všimla, že Shima a její tým neodešly. Hezky. Všichni byli ticho a maník začal něco blábolit o tom, že teď přijde to nejhorší a že ten, kdo na to nemá ať zvedne ruku. Stačí, aby jenom jeden zvednul ruku a tým končí. Bože Michelle, Kito nepřihlašte se! Prosím! Většina lidí odešla.
Všichni seděli jako zařezaní. Asi půl hodiny bylo ticho než se zepředu ozval řev. Naruto. Jak jinak. "Všichni, co tady sedíte jste prošli! Gratuluju! Můžete jít před bránu zakázaného lesa!" zahulákal týpek. "Yahoooo!" zakřičela jsem a vyskočila ze židle. Utíkala jsem ke Kitovi a Michelle. Oba jsem je objala. "Hej. Objímej nás až budeme chunninové." ozval se Kito a já je pustila. "A teď jdeme!" zvedla jsem ukazováček a vykročila vpřed. Pak mi, ale jedno došlo. Kde, že je ten zakázanej les? Otočila jsem se na svoje parťáky. Michelle to okamžitě došlo. "Boha holka. Kdyby to nevěděl Kito chápu, ale že to nevíš ty? Šmarjá pojďte." zakoulela Michelle očima a vyšla vpřed. Podrbala jsem se na hlavě a šla za ní.
Před branou do lesa byli všechny týmy, co prošli písemným testem. Různě jsem se rozhlížela. Zahlídla jsem Narutův tým a pak jsem i koutkem oka zahlédla Shimu. "Shimo. Ahoj." protlačila jsem k nim. "Ahoj Maiki. Holky, tohle je Maiki. Seděla vedle mě při testech. Tohle je Ali a tohle Nikitha." ukázala na svoje společnice. "Těší mě. Ehm Shimo. Neříkala jsi, že se jmenuje Alera?" ukázala jsem na blondýnku. Shima se zasmála. "Ali je zdrobnělina. Alera je trochu hrubší nemyslíš? Nechceš nás představit svýmu týmu?" vysvětlila Shima a začala natahovat krk. Až teď jsem si všimla, že je menší než většina ostatních. Byla asi o hlavu menší než já. "Jo jasně. Tak počkejte tady. Hned je přivedu." prohodila jsem k holkám a začala se procpávat zpátky ke Kitovi a Michelle. Když jsem je konečně našla čapla jsem oba za ruce a táhla k holkám. Celkem rychle jsme se dostali k holkám zpátky. "Tákže holky. Tohle je Michelle a tady to je Kito." ukázala jsem na svoje kolegy. "Já jsem Shima. Tohle je Alera, ale říkáme jí Ali a tohle je Nikitha." ozvala se Shima. Všichni jsme se navzájem pozdravili a zakecali se. Shima a spol jsou opravdu fajn. Ali a Shima jsou jako sestry. Nehnou se od sebe skoro na krok. Nikitha je spíš taková nesmělá a často klopí pohled, ale dá se rozkecat. Michelle na to, že není moc kolektivná typ, tak se s holkama baví jako by je znala léta. Všimla jsem si i Kita. Ikdyž je to kluk dá se s ním normálně vyjít. Je vtipnej, milej, zapojí se každý blbosti, je to týmovej hráč a je hezkej. Moment. Fakt jsem si to právě myslela? Ou. To je zlý. Pryč z hlavy, pryč z hlavy! Jako ninja bych se něčím takovým neměla rozptilovat. Boha.
"Děcka poslouchejte! Pokyny jsou jednoduchý! Každej tým dostane svitek. Buď vody nebo země. Vaším úkolem je získat druhý svitek a dostavit se do arény, která je uprostřed lesa. Všude v lese je plno pstí, zvířat a podobný havěti. Prostě je to o kejhák. Ty svitky nesmíte ani za nic otevřít! Máte na to 3 dny. Jasný?! Okolo lesa je několik bran. Těmi vstoupíte. U brány vám dají svitek. Prosím dostavte se každý tým k jedný bráně. Jděte!" zavelel ženský hlas zepředu. Když jsem se podívala pořádně uviděla jsem Anko. Je to jedna z nějsilnějších kunoichi v Konoze. Řekla bych, že jí na tuhle část zkoušky vybrali dobře. Nebezpečí, to je její. "Hodně štěstí." popřáli jsme holkám a zamířil k nějaký bráně.
Měli sjem bránu číslo 14. Jako číslo našeho týmu. Dostali jsme svitek se znakem vody. Jů voda. Jedna z mých podstat chakry. Tahle zkouška bude opravdu tvrdá. Nikdo nám neřekl omezení, takže můžeme použít všechno, co umíme. "Teď!" zahřměl chlap vedle nás. On nám dal svitek a teď se před náma otevřel brána. Můžeme, ale ani to nemusíme přežít. "Jdeme." šeptl Kito. Byl veprostřed. Dala jsem si pozor, abyhc vykročila pravou nohou. Tady se bude štěstí sakra hodit.
Sotva jsem stanuli na kraji lesa brána se za námi zavřela. "Ok. Právě to začalo." pronesla jsem do ticha.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ara Ara | Web | 28. února 2012 v 18:49 | Reagovat

to je  pecka :D

2 Maiki Maiki | 28. února 2012 v 19:36 | Reagovat

[1]: děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama