Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Naše generace- 27.díl

29. února 2012 v 20:32 | Maiki |  Naše generace
(na obrázku se pracuje :D )


Když jsem se probudila zjistila jsem, že je tady o hodně víc týmů. Koukám, koukám. Zbytek mýho týmu nikde. Zvedla jsem se a šla je hledat. Našla jsem Michelle. Mluvila s Narutem. Kita jsem nikde neviděla, tak jsem se nenápadně přifařila k Michelle. "Ahoj Naruto. Jak je?" zapojila jsem se do konverzace. Chvilku na mě divně koukali. Já je vyrušila. Jejda. Než Naruto stačil něco říct otevřeli se dveře. "Pojď děcka." ozvalo se za dveřmi. Všichni teda vstoupili do těch dveří. Byla to obrovská bojová hala s balény po obvodu. Nahoře byla taková tabulka. Uprostřed stál asi rozhodčí. "Takže všichni poslouchejte! Tohle je 1. část 2. kola zkoušek. Gratuluji všem, co tu stojíte. Odteď už nebudete pracovat v týmech, ale každý sám za sebe. Budete bojovat s určeným protivníkem. Pokud se vaše jméno objeví nahoře na tabuli, musíte jít zápasit. Pokud prohrajete, můžete tu zůstat, ale dále už ve zkoužce nepokračujete. Pokud vyhrajete, zůstanete tady a ve zkoužce ce pokračujete. Pravidla zápasu. Můžete použít všechno co umíte. Pokud se někdo do 10ti sekund nezvedne ze země, prohrál. Pokud někdo zvedne ruku a řekne, že to vzdává, prohrál. Svého protivníka nesmíte zabít! To je ais tak vše. A teď prosím tabuli o 1. souboj." ukázal na tabuli za sebou. Na tabuli začala skákat žlutá písmenka. První vyjel Sasan s někym. S Michelle jsme šli nahoru. Chtěla jsem mít dobrý výhled. Jenže pohled se mi zastavil u jednoho muže. Hnědé oči a blonďaté vlasy. "Sensei!" vykřikla jsem a rozeběhla se k němu. Zastavila jsem se těsně před ním. "Ahoj Maiki. Ahoj Michelle. Kde máte Kita?" zeptal se sensei. "Tadyyy." ozvalo se za námi a někdo mi skočil na záda. Pod tou váhu se mi troch podlomila kolena. "Uf. jseš těžkej chlapče. Hehe." zasmála jsem se a shodila ho dolů. "No děcka, musim říct, že jsem na vás pyšnej. Jsem rád, že jste se sem dostali. A jako 2. tým. Pecka. Asi jste měli moc slabý soupeře co?" zazubil se. Jenom jsme kývli. "Hele. Už se perou." zavolala Michelle a nahnula se přes zábradlí. Já taky. Sasan e pral s tim týpkem a dával mu co proto.
Nakonec Sasan vyhrál mno. Idkyž bych byla radši kdyby prohrál. Další na řadě byli nějaký chlípníci. Nuuda.
Už se odbojovalo asi 10 soubojů a nikdo z našeho týmu furt nic. Boože. Zrovna se rozhodovalo, kdo bude další bojovat. Se zatajeným dechem jsem sledovala ta poskakující písmenka. Když se konečně zastavila, objevilo se tam moje jméno! Jdu bojovat! JO! Koukla jsem na soupeře. Hari Surudosa. To je jméno. Oh yeah. Seskočila jsem dolu na plac. Ten Hari už tam byl. Měl modrý vlasy a na sobě khaki kimono s modrýma tříčtvrťákama. Na čele čelenku se znakem písečný. Hehe. Tohle bude sranda. "Připraveni? Pravidla znáte. Teď!" vykřikl rozhodčí a už to jelo. Modrovlásek na nic nečekal a hodil po mě shurikeny a kunaie. Bez obtíží jsem se vyhla. Jenže on na ně přivázal drátek a zatáhl. Zbraně letěli zpátky. Vyskočila jsem a hodila zase po něm já shurikeny a kunaie. Taky se vyhnul, ale jeden kunai ho malinko škrábnul. Hehe. Tohle si vychutnám. Když jsem dopadla nohama pevně na zem, rozeběhl se proti mně. Chtěl mě kopnout, ale já mu tu nohu chytla a odhodila ho někam daleko. Ale ne ven z haly. Škoda. Podlaha se otřášla. "Do něj Maikii!" ozvalo se seshora. Nahoře stála Michelle a řvala na mě dolů. Zazubila jsem se na ní a znovu se zasoustředila na Hariho. Už vstal. Teď řada na mě s útokem. Bleskově jsem se k němu rozeběhla a zezadu mu uštědřila kopanec do tváře. Skolila jsem ho tím na zem. Puf. Jenom klon. Najendou jsem ucítila chlad na svém krku. "Myslíš, že mě přechytračíš? Víš vůbec co znamená moje jméno? Hari jako jehla, Surudosa jako ostrá. Mojí specialitou jsem jehly. Umím s nimi jako nikdo jiný." zašeptal mi do ucha. Rozesmála jsem se. "Co ti je k smíchu?" zasyčel. "Ty mi jseš k smíchu. A ty tvoje povídačky. Myslíš, že mě jehličkama zastavíš? A co tvoje jméno? Vaši jsou asi pěkně jeblý co?" smála jsem se mu. Místo chladu, jsem teď na krku cítila látku. Blokoval mě rukou. Teda neblokoval. V klidu jsem si vytáhla kunai a bodla. Zasáhla jsem nohu. "Ah!" zakřičel a chytil si poraněné místo. "Neber mě na lehkou váhu." pronesla jsem k němu. Doteď to bylo takový oťukávání. Alespoň ode mě. Hari skrabatil obličej a rozeběhl se proti mně s jehlami v ruce. Hodil je po mě. Bylo jich strašně moc. Ale já nepanikařila. "Fuuton: Kaze no Yaiba( vírt: větrné ostří)!" vykřikla jsem a jehly poslala zpátky na modrovláska. Utvořila jsem pečetě a pro sebe si potichu řekla: "Setsuzoku yoso: Hyouton( spojení živlů: led)" Tím jsem spojila podstaty chakry. Hari se mému protiútoku vyhnul, ale tomuhle se nevyhne. "Hyouton: Takge no shi( led: trny smrti)!" zakřičela jsem a ukázala na Hariho. Ze země vystřelily obří trny a hnali se na něj. Sotva se vyhýbal, ale jeden ho přeci jenom zasáhl plnou silou. Levý bok. Jenže to byl klon. "Se mnou si nehraj holčičko!" ozvalo se za mnou a ramenem mi projela tupá bolest. Trefil se. Sykla jsem bolestí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ♥Blood princess♥ ♥Blood princess♥ | Web | 29. února 2012 v 21:44 | Reagovat

Oh yeah bitkaaa :D Do toho Maikii rozbi mu držku :D :D ať se de chlapeček vycpat s ňákýma jehličkama :D :D :D

2 Ara Ara | Web | 1. března 2012 v 14:16 | Reagovat

jj to mě pobavilo :D :-D

3 Maiki Maiki | 1. března 2012 v 20:50 | Reagovat

jsem ráda, že vás to baví ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama