Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Naše generace- 4.díl

4. února 2012 v 21:23 | Maiki |  Naše generace
Sakra já sem nějaká moc aktivní :D když mě to bavíí :D :D -^^-
hezký čtení ;) :)



Křik pořád sílil. Nakonec jsem Kita zastavila a schovala se za křoví. Ukázala jsem znamení, že má být ticho. Sledovala jsem, jak sensei přivazuje Michelle ke stromu. Ukázala jsem Kitovi, že počítám do tří a pak, že skočíme na senseie. Kývnul hlavou, jakože rozumí. Ukázala jsem na prstech tři a skočila zezadu na senseie. Nebyl to klon, ani Kawarimi. Jo! "Ve ty rolničkyyy!" křikla jsem na Kita zatímco jsem se snažila senseiovi zablokovat ruce. Celkem se mi to dařilo, ale sensei sebou šil jako čertík v krabičce. "Mám to!" zakřičel Kito. V ruce mu zacinkaly rolničky. Pustila jsem senseie a od Kita si vzala jednu rolničku. " Poď si plácnout." napřáhla jsem ruku. Kito si se mnou plácnul. "No teda děcka. Dali jste mi zabrat. Holky máte obě celkem páru. A ta vaše přemněna je teda něco. Víte co? Zvu vás do Ichiraku. Něco mi o sobě povíte." usmál se Shin-sensei a zamířil do vesnice. "Hej! Hej! Na někoho jste zapomněli! Já jsem ještě furt ubázaná ke stromuu!" křičela Michelle a kopala nohama do stromu. "Jéj promiň." otočila jsem se kunaiem přeřízla provazy. "Díky. A teď rámeeeen. Sensei platí!" zajásala Michelle a vyběhla. Jenom jsem se nad tím usmála a běžela za ní.
Všichni jsme si objedbali vepřový rámen. "Tak jo. něco mi o sobě povězte. Začni třeba ty." ukázal na mně Shin-sensei. "Dobře. Já jsem Maikeru Vokami, ale Maikeru nesnášim. Všichni mi proto říkají Maiki. Mám větrnou podstatu chakry. Umím se promněnit ve vlka. To je moje kekkei genaki( vrozená schopnost). Mám sestru a oba rodiče. Tady s Michelle se znám vlastně odjakživa. Ráda kreslím . Jsem děsně hyperaktivní a taky jsem děsnej cvok. Taky jsem šíleně rychlá. Dám 100m za 3 vteřiny. Chtěla bych se stát vrchní velitelkou ANBU. To je asi všechno." dopověděla jsem a s chutí se pustila do rámenu. Vedle mě seděla Michelle tak pro změnu tak spustila. "Já jsem Michelle Kurasai. Mám bleskovou podstatu chakry. nemám rodiče ani sourozence. Všechny je zabili. Mám podobný kekkei genkai jako Maiki, akorát se jenom měním v tygra. Jsem o 12 dní starší než Maiki. Oboum nám bude 14. Za dva měsíce. Taky jsem hyperaktivní a úplnej cvok. Občas mám špatnou náladu a to ybhc nejradši někoho zabila. Jinak jsem v poho. Chtěla bych se stát Hokage." zazubila se a vyskrla zbytej svého ramenu. Teď byl na řadě Kito. Jsem zvědavá co o sobě řekne. "Dobře. Jmenuju se Kito Ukita. je mi 14. Mám oba rodiče a tři sourozence. Dva bratry a sestru. Mám ohnivou podstatu chakry. Moje kekkei genkai. Hm. Jak bych to řekl. Jmenuje se to Shorai. Je to oční technika. Díky ní můžu určit pohyby protivníka ještě než je uděla. Je to vlastně taková věštící technika. Poznáte že jí mám aktivovanou, když mi oči zbělají. Taky jsem medik. Moje Kuchyose je puma Supido. Taky nejsem odtud. Včera jsme se přistěhovali z vesnice skryté v Horkých pramenech. Maturitu jsem včera udělal tady, proto ta čelenka. Nijaký zvláštní cíl do života nemám. Jenom být dobrý shinobi."pokrčil rameny. Ty jo. Věštění budoucnosti. Bomba. taky bych. Najednou mi něco cvaklo v hlavě. "Sensei! Řekněte nám vy něco o sobě." vyhrkla jsem. Očividně ho to zaskočila. Michelle a Kito se ke mně přidali. "Fajn děcka, jak chcete, ale je to děsná nuda. Takže jmenuju se Shin Takashi a je mi 25. Mám ohnivou a větrnou podstatu chakry. Jsem bývalí člen ANBU. Já vlastně ani žádné kekkei genkai nemám. Vlastně na mě není nic zvláštního. Možná tak, že mám šíleně rád šneky a slimáky. To je moje hobby. Mám doba celou sbírku. Chtěl jsem oboje jako svoje Kuchyose, ale nemám na to vlohy. Tak jsem trochu medik. Říkám nic zvláštního." dořekl. Fuj! Slimáky a šneky nesnášim. Brr. "Doufám děcka, že spolu budeme dobře vycházet." usmál se. Dojedli jsme, zaplatil nám ramen a ještě chvilku jsme si povídali. Pak dovnitř vešla Eclaire. Tak mi došlo, že musím domů, protože Eclaire jí ramen jenom od mamky. To zas budou kecy, že jsem nevděčná za domácí stravu a tybtečně vyhazuju prachy. Líně jsem se šourala za Eclaire domů. už se těším až dostaneme misi. Fakt, že jo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ara Ara | Web | 4. února 2012 v 22:01 | Reagovat

to je kráááásný :D

2 Maiki :)) Maiki :)) | Web | 4. února 2012 v 23:01 | Reagovat

děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama