Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Naše generace- 32. díl

5. dubna 2012 v 15:12 | Maiki |  Naše generace
Vuala máme ti další díl ^^



Michelle se konečně přestala klepat a do očí se jí zpátky vrátili duhovky se zorničkami. Vzala se za hlavu a nechápavě se na nás podívala. Muselo to vypadat divně. Eruvee měla zamračený pohled, naši démoni byli naježení a já měla pohled plný obav.
"Co se to děje?" zeptala se.
"Děje se to, že jis poprvé úplně sama potlačila démona. Pro tebe to je zatím největší úspěch. Musíš se naučit s démonem spolupracovat. Jinak tě může i zabít." pronesla tvrdě Eruvee. Michelle koukala jako kdyby jí někdo kopnul.
"Ale já s ním nemůžu spolupracovat! On si nedá říct! Nikdy s ním nebudu vycházet jako ty s tim plyšákem! Tohle nemá cenu!" vykřikla na ní. Eruvee se zamračila ještě víc a vtu samou chvíli stála za Michelle a už jí držela za vlasy.
"Teď mě poslouchej! S každým démonem jde se domluvit! On nemusí chtít, ale ty ANO! Právě jsi ho dokázala potlačit. Tím jsi démonovi dala najevo, že se nehodláš vzdát. Jestli ho bueš odsuzovat a přirovnávat k ostatním, nikdy s ním nevyjdeš. Každý démon je jen jeden a každý je jiný. Nikdy nenajdeš dva stejné. To si zapamatuj a jestli o ty vlasy nechceš přijít tak to zkus znova!" zvýšila Eruvee hlas a Michelle pustila.
"Tak jo." povzdychla si Michelle a zkusila to znovu. Sedla si do tureckýho sedu a začala se soustředit. Poznám to na ní. Když se soustředí vystoupne jí na čele žilka a vzhledem k tomu, že nemáme čelenky to je poznat snadno.
"Ona se nesoustředí dostatečně." zavyla Eruvee a dál jí pozorovala.
"Právě, že se soustředí na 120%." odpověděla jsem jí.
"Tak to má ta holka problém." sklopila Eruvee hlavu.
Michelle už na čele dokonce vystouply žilky dvě. No tak. TY to dáš. Začala foukat vítr a naši démoni se znovu naježili. Z Michelliny hrudi začaly vystupovat červeno-černé paprsky. Jako u Eruvee. Ve chvilce se před Michelle zhmotnil tygr s rudýma očima. Vypadal anaštvaný na nejvyšší míru. Otočil se k Michelle. On jí zabije! Už jsem před ní chtěla skočit, ale tygr na skočila povalil jí. Potom si zívl a usnul.
"Cože?" nehcápala jsem.
"Co tohleto doprdele je?!" zakřičela jsem a ukázala na spícího tygra. "Všichni jsou přece jenom nakonec v jádru stejní." povolíš jim vstup ven a jsou z nich milíčci." zasmála se Eruvee. Takže kdybych takhle měla v sobě třeba žraloka a pustila ho ven to jako by se mi z lásky rozvalil na břiše a usnul? To asi těžko.
"Heelp!" ozvalo se zpod tygra. Michelle.
"Ježiši promiň." rozebhěla jsem se k ní a chtěla jí pomoct vstát jenomže mě tygřík zpozorval a už nebyl tak přítulný, spíš cenil krásně ostrý zoubky.
"Ublížíš jí a jseš mrtvej!" postavil se přede mě Masaru. Gekido se asi nerad vzdal své kořisti (mě) a otočil se k Michelle. Ta se mezitím zvedla.
"Vypadá to, že ty naše potovry přece jenom nejsou tak zlý co?" ušklíbla se kamarádka a podrabala svého démona za ušima.
"Holky tleskám. Už je můžete poslat zpátky." zatleskala nám Eruvee. Potom se zase objevila ta zelená záře a mýválek byl pryč.
"Tak se zase někdy uvidíme Masaru." podrbala jsem ho za ušima. Ponořila jsem do svého vědomí. Byla jsem na místě, kde jsem předtím našla onu kuličku. Zasoustředila jsem a přivolávala k sobě ty vlákínka chakry. Pomalu se zase začaly namotávat do klubíčka. Když už byli všechny namotané vytvořily kolem sebe takovou slupku a kulička byla zase chladná a hladká. Otevřela jsem oči. Masaru nikde, Gekido nikde. Ucítila jsem, jak se mi podlamují nohy, ale ustála jsem to.
"Tohle je hodně vyčerpávající. Dejte si přestávku. Potom budeme pokračovat." v mžiku byla pryč. Lehla jsem si do trávy. Sluníčko hřálo, bylo teplo a já byla unavená. Přímo ideální podmínky pro spaní. Pomalu jsem zavřela oči.
"Michelle! Maiki! Ahoooj." uslyšela jsem z dálky. Otevřela jsem a podívala se za sebe. Utíkal k nám Kito. Hned jsem zase ožila a zvedla jsem se.
"Ahoooj Kito." zakřičela jsem na něj zpátky. Chudák k nám doběhl celý zadýchaný a splavený.
"Tak co? jak to jde?" zeptal se a podrbal se na hlavě.
"Jó dobrý. Co ty? Už umíš někoho vzkříst?" zamávala jsem prsty.
"Jseš snad padlá na hlavu? Jasně, že to neumí. To neumí nikdo. Teda vlastně umí. Jenomže Edo Tensei/ vzkříšení do nečistého svět) je zakázaná technika. Takže by za takovou techniku mohl jít sedět. A pochybuju, že by ten náš lamerskej sensei něco takovýho uměl." řekla vážně Michelle a napila.
"Jenomže on to jutsu umí." řekl nevinně Kito. Michelle svoje pití vyflusla ven.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ara Ara | Web | 5. dubna 2012 v 20:11 | Reagovat

další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama