Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Naše generace- 34.díl

17. dubna 2012 v 14:33 | Maiki |  Naše generace



Chvilku jsem tam ležela než jsem znova nabrala síly.
"Musíš to trénovat. Pokud zvládneš takhle rozseknout 5 stromů a nebudeš vyčepraná tak budeš připravená na další část. Myslím, že to pro dnešek takhle stačilo. Máme i jiný trénink nebo snad ne?" zase rýpal.
Bleskově jsem se zvedla ze země. Masaru sám přerušil to spojení. Byla jsem to zase já. Bez katany a Masarova oka. Vyběhla jsem směrem, kde jsme včera měly trénink.
"To je dost, že jdeš. Už jsme chtěly začít bez tebe." pronesla znuděně Eruvee,
"Omlouvám se. Nějak jsem se zapomněla u řeky." vlastně jsem nelhala. U řeky jsem byla.
"Fajn. Tak si dneska zkusíme to co včera. A sice vyvolat démona. Když to budete pravidelně trénovat, tak se na to už nebudete muset tolik soustředit. Prostě se vám to povede během chvilky." luskla prsty a měla zase mývala na rameni. Tak to chci taky umět! Zkoušela jsem se souředit bez zavření očí, ale nešlo mi to. Když jsem je zavřela a zasoustředila, bum vžum a Masaru byl venku. Michelle to ještě chvilku trvalo. Opakovalo se vlastně to, co včera. Zase se jí pokusol tygříček ovládnout, ale ona to ustála a nakonec se jí povedlo ho vyvolat ven. Choval se zase přítulně. S tímhle budou problémy, řekla bych.
"Pauza na oběd." zavelela Eruvee a zmizela. Já si oběd zapomněla vzít. Bůů.
"Hele, cos dělala ráno u řeky? Mně to říct můžeš." klekla si přede mě Michelle s prosebným kukučem. Démony jsme dneska odvolávat neměla a tak jí Gekido vyskočil na záda. Masaru se mi uvelebil na klíně.
"Šla jsem si zavzpomínat." pokrčila jsem rameny. Nějak jsem jí nechtěla říct pravdu. Je to můj triumf na zkoušky a co když budu bojovat právě s Michelle? To by se mi pěkně vymstilo.
"Aha. Takže nic zajímavýho." její pohled byl najednou šíleně znuděný.
"Holky teď budete bojovat s démony po svém boku. Snažit se s nimi zžít. Budete útočit na mě a tady toho plyšáčka." ukázala na démonka na rameni. "Včera šla první Maiki, dneska jde Michelle." ukázala na kamarádku. Cajk. Já mám na chvilku pohov. Lehla jsem si zase na záda.
"S tebou to nejde! Dneska už tě nechci ani vidět! Zmiz!" ozval se řev. Zvedla jsem a viděla, jak Eruvee křičí na Michelle. Držela si levou nohu a pravá ruka jí krvácela. Michelle v ruce držela zkrvavený kunai. Chvilku se střídavě dívala na Eruvee a na zbraň držící v ruce. Potom kunai odhodila a rozeběhla se pryč. Nevěděla jsem za kým dřív. Naštěstí se na pěšině kousek od nás objevil sensei.
"Sensei! Pomozte!" vběhla jsem mu do cesty a ukázala směrem k místu, kde byla Eruvee. Přikývl a rychlým krokem se vydal k onomu místu. Bohužel jsem přehlédla kámen a rozplácla se. Když jsem k nim dorazila Eruvee už měla ruku zavázanou a sensei jí ošetřoval nohu.
"Holky omlouvám se, ale na pár dní musíme trénink odložil." podívala se na mě Eruvee smutným pohledem. Já jenom kývla.
"Tak a je to. Zkus se postavit." Eruvee se pomalu zvedala. Byla já čerstvě narozený žirafátko, nebo hříbátko. Nohy se jí klepaly a působili neohrabně. Sensei Eruvee podpíral a tak když se jí podlomila nohy nespadla. Přispěchala jsem na pomoc a taky jí podepřela. Věnovala mi děkovný pohled. Pomalu jsme s ní šli k jejímu domu.
"A jsme tady. Zvládneš to už sama?" podíval se na Eruvee sensei podezíravě. Chudák sotva stála. Kdyby tady nebyla stěna domu, už by ais ležela na zemi, protože my už ji nepodpírali.
"V pořádku. Však oni mě tady najdou." usmála se. My jenom kývly. Rozloučila jsem se senseiem a rozeběhla se přes celou vesnici. Doběhla jsem zpátky na naše cvičiště. Proměnila jsem se ve vlka a čichala okolo. Brzo jsem našla Michellinu stopu. Rozeběhla jsem se po ní.
Doběhla jsem k řece. Že mě to nenapadlo hned. Michelle tam seděla schoulená do klubíčka. Gekido ležel vedle ní. No jo! Kde je Masaru? Začala jsem se rozlížet všude kolem. Nakonec mě dloubl packou do nohy. Ani jsem si ho nevšimla. Stál celou dobu vedle mě. Pomalu jsem se vydala k Michelle. Sedla jsem si vedle ní a podívala se jí do obličeje. Alespoň jsem se o to pokusila. Vlasy si prohrábla tak, aby jí padaly před oči. Celou jsem si jí prohlídla. Něco mi tady nesedělo. Když jsem se jí podívala na ruce došlo mi to.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ara Ara | Web | 19. dubna 2012 v 15:45 | Reagovat

woooow další :-D pls :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama