Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Naše generace- 46.díl

11. června 2012 v 20:46 | Maiki |  Naše generace

Ok, mám jich dát 8. Moment. Není to trochu moc? Kolik jich měla Michelle? Takže tamto, tyhle dvě… jo ještě tohle a tadyty….
"Vždyť jich Michelle měla jenom 6, proč já jich musím mít 8?" obořila jsem se na senseie.
"Já řekl 8? Počkej…" sensei se zamyslel a začala počítat na rukou.
"Oh, gomenne, spletl jsem se. Tak taky 6." pokrčil rameny.
"Sensei! To je zrada! Já jich měla 10!" ozvala se Michelle.
"Opravdu? Počkejte…" zase začal počítat.
"Co kecáš! Měla jsi jich 6!" vyplázla jsem na ní jazyk.
"Nenéé. Já jich měla nejmíň 10!" vyplázla jazyk na oplátku.
"Holky! Michelle předvedla 3 ohnivý a 3 bleskový jutsu, to je dohromady 6 a protože se tady hádáte, tak za trest jich Maiki máš 10." usmál se sensei.
"Zase za všechno můžu já? To ti nedaruju." ukázala jsem na kamarádku. Oni spolu fakt něco maj ty jo. Jinak by se takhle ukecat nenechal. Ó Jashin. Fujky představy. No tak ať to máme za sebou.
"Blééé jsem na šrot." plácla jsem sebou na zem po posledním vodním jutsu.
"Alespoň tohleto ti jde, ikdyž tam máš nedostatky."
"Sensei, rpoč jich muselo být 10? Jsem totálně vyšťavená. Jooo sensei kdy bude to naše kolo těch zkoušek." oči se mi najednou rozsvítili. Proč jinak byjsme trénovali no né? Hehe.
"No víš… oni to zrušili, potom co se Sabaku no Gaara zbláznil. Budou se konat opravné neboj, ale tenhle rok už ne." podrbal se na hlavě. Do těla se mi dostala energie.
"Jakto, že nebudou zkoušky? Kdy jste mit o jakochtěli říct?" vyjela jsem na něj.
"Hele klídek, všechno bude v cajků jenom se uklidni jo? Nádech, výdech, nádech a výdech." uklidňovala mě kamarádka.
"Pro dnešek všechno holky. Zítra si dáme zase souboje." zamával sensei a zmizel.
"Určitě pospíchá domů." uchehctla se Michelle.
"Hele, že ty se senseiem něco máš." ďábelsky jsem se usmála a žďuchla já do břicha.
"Cože? Jsi upadla? S takovym starym dědoušem, co furt poslouchá tu svojí ženušku? Jseš asi cvok né?" pleskla si do čela.
"No, ale když on tě furt bere první a držíte spolu slovo a on se na tebe tak kouká…" mumlala jsem.
"Ty baka!" praštila mě po hlavě.
"Jauví! To bolelo! Budu ještě víc blbá než jsem teď!" vynadala jsem kamarádce.
"Tak neříkej takový věci." uraženě se nafoukla a založila ruce v bok. Ona s nim fakt nic nemá? No to se dá lehce zjistit. Muhehe.
"Michelle co takhle zejtra ráno senseie přepadnout… v posteli když ještě bude spát."
"Jsem cvok? Vstávat brzo a ještě budit dědulu? Hele… ty o něj máš nějakej zájem." teď zase nahodil devil face ona.
"Tak to je hluboko pod mojí úroveň. S takovejhlema já nepeču." vyplázla jsem na ní jazyk. Hmm… uděláme pokus.
"Ahoj Naruto!" zamávala jsem nikomu.
"Naruto? Kde?" Michelle se otočila s jiskřičkami v očích.
"Napálila, napálila." smála jsme se jí.
"Mrcho." zabrblala.
Potom jsem šly domů. No vlastně jsme se domluvily, že přespím u Michelle. Zase. Když mě to u ní baví.
"Uvaříme si pudinkoš?" vytáhla jsem z tašky, co jsem vzala s sebou sáček s pudinkem.
"Jasáán. A pustíme si nějakej horůrek." Michelle šla vybírat film, já vařit pudink. Takže trochu mlíka, do toho ten prášek, dát to nad kamna, osladit a míchat. Pomalu mi to v ruce začalo tuhnout.
"Mám film!"
"A já pudink! Tak to hoď do TV a já nesu pudinkoš." zavolala jsem na kamarádku z kuchyně. Pudink jsem nalila do mističek a nesla je i se lžičkama do ubýváku.
"Ňa." podala jsem jí její porci a pustila se do té svojí. Michelle vybrala nějakej krvák. Tak to tam aspoň nebudou lekačky. Ty nesnášim.
"Maikii. Mě bolí bříško." někdo se mnou třásl.
"Mmm. Já cu ještě spát." převalila jsem se na druhý bok.
"Maikii. Mě opravdu bolí bříško." někdo se mnou zatřásl silněji.
"Co jé?" otevřela jsme oči a podívala se do obličeje kamarádky, která se mnou třásla.
"To mám určitě z toho pudinku."
"To teda nemáš, protože mě po něm nic není. Neměla jsi na to hned cpát brambůrky." zamračila jsem se na ní.
"Dej mi něco na to bříško." zatřásla se mnou ještě jednou.
"Máš černý uhlí nebo ibalgin?" pomalu jsem se zvedla a šla k Michellině lékarničce. Jaksi jsem ani jedno nemohla najít. Jé poslední růžováček. Tak pojď kámo. Natočila jsem Michelle skleničku vody a podala jí ibalgínka.
"To zabere. Zapij to." jako malá holčička mě poslechla.
"A teď spi. Vždyť je…" zadívala jsem se na hodiny. Všude byla ještě tma. Koukla jsem se na video, tam ty číslice svítili. 3:56.
"Jsou skoro 4 rno zkus to zaspat." zamumlala jsem a zabořila obličej do gauče. Božínku jak mě se chce spááát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥Blood princess♥ ♥Blood princess♥ | Web | 12. června 2012 v 21:08 | Reagovat

popcorn lítá Míša vříská! - tvoje hláška platí vždycky :D jako vždycky prostě beeest! ;) :) a úplně sem si to představila v realitě já bych tě fakt vzbudila a začla kňourat :D :D

2 Ria the Evil Ria the Evil | E-mail | Web | 16. června 2012 v 13:01 | Reagovat

:D Hehe.. těším se na další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama