Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Demon Hunters - 4.díl

13. prosince 2012 v 20:42 | Maiki |  Demon Hunters





"Ahoj." zasedla jsem ještě ve školní uniformě na gauč v klubovně.
"Ty nejsi ve škole?" nadzvihl Haki obočí.
"Odpadla nám poslední hodina." pořádně jsem se protáhla. Ze sezení v laici mě bolí celý člověk.
"Nemáš být ve škole?" přidal se k Hakimu Katashi. Taky měl ještě unifromu.
"Hele ty máš co říkat. Ty jseš tady taky." ukázala jsem na něj prstem a zasmála se.
"No jo, jenže mi dneska měli jenom do dvanácti. Kde je Avi-chan? Nepřišla s tebou?" začala se rozhlížet.
"Nop. Šla domů se převlíct. A navíc má dneska kytaru, takže možná nepřijde." založila jsem si ruce na prsou.
"A nechodíš ty s ní tak náhodou na kytaru?" sedl si Haki zprava a žďuchl do mě.
"Nop." koukala jsem kamsi dopředu na zeď. Myslím, že se tam hýbla moucha.
"Já myslim, že s Avi-chan na kytaru chodí." sedl si zleva Katashi a taky do mě žďcuhl.
"Kluci nechte toho…" pronesla jsem tiše. Začali do mě šťouchat ještě víc.
"Baví vás to?" nadzvedla jsem obočí.
"Jo!" pronesli jednohlasně a začali mě naráz lechtat. Dobře věděli, že jsem stršně lechtivá.
"P.. Přestaň… Přestaňte. Kluci néé. To lechtáááá." házela jsem sebou na všechny strany, ale nepřestávali. Z očí se mi smíchy valily slzy a nemohla jsem dýchat.
Asi po pěti minutách mě propustili z lechtavého zajetí. Zvedla jsem se a šla domů si udělat úkoly a převlíct se.

Dneska mají všichni nějaký kroužek jenom já ne. Avi má kytaru, Ria zase housle, u Katty nevim, znám jí jenom krátce, myslim, že chodí někam malovat, ale nejsem si jistá. Co dělám já? No občas hraju na elektrickou kytaru. Stojí mi v rohu pokoje a při deštivých večerech se na ní dobře hraje. Prakticky se celý dny válím. Dokončila jsem úkol a koula na hodiny. 16:00. To by mě mamka ještě mohla pustit ven.
"Mamí! Můžu ještě ven?" zavolala jsem z pokoje do kuchyně.
"Jo, ale do osmi doma!" donesla se mi odpověď. Vyskočila jsem ze židle, převlékla se (ano pořád jsem na sobě měla uniformu) do pohodlných jean a trička, z věšáku popadla mikinu a klíče, vklouzla jsem do tenisek a vyběhla ven.

V klubovně to žilo, jako vždy.
"Maiki se nám vrátila." zavolal na mě Haki. Stál zavěšený na Alanovi. Ti dva jsou vážně kouzelný pár. Katashi pořád seděl na gauči ve školní uniformě jen s tím rozdílem, že tentokrát na něj byla nalepená Avi. Jako vždy. Na protější gauči Seděla Ria s Leem. Taky nerozlučná dvojka. Najednou jsem si začala připadat jako forever alone. Všicni kolem někoho mají, jenom ten můj se někde courá.
"Hééj co ten nepřétomnej pohled." opřela se mi Katty loktem o rameno.
"Ále přemýšlím. Hej kam ty vlastně chodíš na školu?" koukla jsem na kamarádku.
"S Katashim." ukázala palcem směrem k hnědovlasovi. Sakra hnědovlas… Tenhle výraz už nemůžu používat, hnědovlasech je tady hodně. Když se to tak vezme tak já mám hnědý vlasy Katty, Ria, Alan, Katashi a Ren taky. Takže to jé… 5 lidí? Jop asi jo.
"Co takhle dát duel?" trhla do mě Katty.
"Jakože se zbraněma?" koukala jsem na ní jako na blázna. O co se jde?
"No jasně, že se zbraněma. Dyžtak tady máme doktorku specialistku ne? Tak co ty na to? Jdeš?" natáhla ke mně ruku. V očích se jí ďábelsky lesko. Ušklíbla jsem se a stiskla jí ruku. Tohle bude ještě zábava.
Vyšly jsme ven na cvičistě, které můžeme vidět jenom my, Lovci. Svázala jsem si vlasy do culíku a přivolala katanu. Katty během chvilky v ruce držela svoje pistole.
"Are you ready?" řekla anglicky.
"Oh yeah." oplatila jsem jí jazykovou odpověď.
"3… 2… 1… Start!" zakřičela a vystřelila po mně první náboje. Vyskočila jsem do vzduchu a úspěšně se jim vyhla. Po dopadu na zem jsem zaútočila zase já. Sekla jsem jí do úrovně boku. Odskočila stranou a vypálila další kulky. Sehla jsem se, ale jedna mě škrábla do tváře. Pálilo to jako mrcha. Rychle jsem vzpamatovala a další palbě se úspěšně vyhla. Zato mému dalšímu útoky Katty neunikla. Z ramene se jí vyvalil čůrek krve.
"Není špatný." ušklíbla se a bojovaly jsme dál.

Jsem totálně vyčerpaná. Nemám skoro ani sílu održet katanu. Ale ještě není konec. Oblečení mám potrhané od kulek a zašpiněné od pádů. Kromě bojů se zbraněmi došlo i na pár pěstí. Vyzyvatelka se taky sotva držela na nohou. Chtěla jsem se rozeběhnout když mě někdo chytl za ramena.
"Co to tady děláte?" ten hlas znám. A moc dobře!
"Rene?" otočila jsem hlavu a spatřila jeho tvář. Hned jsem se začala usmívat jako sluníčko a vrhla se mu kolem krku. Katanu jsem mezitím odovolala, nechtěla jsem ho pořezat.
"Ale copak? Stýskalo se?" zasmál se a objal mě kolem pasu. Přikývla jsem hlavou.
"Ale no táák. Tohle měl bejt fight a ty si přijdeš a zkazíš to. Maiki, pojď to dobojovat!" pronesla otráveně Katty.
"Někdy jindy. Dneska jsi vyhrála, ale příště buduvítěz já." mrkla jsem na ní a vyplázla jazyk. S Renem jsme se vydali do klubovny.
"Helemese. Ztracný štěně se vrátilo. Jak je brácho?" nemohl si narážku odpustit Katashi. Ťukli si s Renem pěstí.
"Proboha co jste prováděli než jste sem přišli?" zamračil se Alan když viděl moje oblčení.
"Duel s Katty." zasmála jsem se.
"Zajdi s ník doktorce." pronesl přísně Alan. Nono. Bubumu, bubák jeden. Ren ho poslechl a odvedl ho na ošetřovnu. Tam jsem zkontrolovala hodiny. 18:23. Sakra už mám asi jenom hodnu a půl než budu muset jít domů.

Doktorka mi díky speciálnímu kouzlu spravila oblečení a ošetřila rány. Naše doktorka není Lovec, je to medik specializovaný na léčení Lovců. Když náš propustila, šli jsme si sednout k ostatním. Nějak jsme se tam vmáčkli. Pohodlě jsem se opřela o přítele a začali si povídat s přáteli.

"A kde jsi vlastně byl tak dlouho?" zaptala jsem přítele se při zménce o cestování.
"No… . Mistr mě poslal do Ameriky, do New Yorku. Měli tam nějaký masivné výskyt démonů a potřebovali někoho, kdo by mě zbraň na dlouhý dosah aneb snipera aneb mě. Tak přeprava teleportem chvilku trvá a těch démonů tam taky nebylo zrovna málo. Bylo to o hubu, ale vymýtili jsme je." zazubil se a pohladil mě po vlasech.
"Oni jsou Lovci i jinde než v Japonsku?" podivila se Avi. Procitla.
"Jasně, že jo. Přece si nemyslíš, že jsme jediní Lovci na světě. By nás bylo sakra málo." poučil ji Leo.
Podívala jsem se na hodiny.
"Jój lidi já musim jít nebo bude mamina řádit. Tak čus." rozloučila jsem se s kamarády, renovi jsem věnovala pusu a opustila klubovnu.

Dneska večer je nějak chladno. Nemám moc dobrý pocit z toho, že jdu takhle sama. Navíc už je tma a já jsem někdy mega strašpytel. Občas jsem za sebou zaslechla šramot, ale přirovnala jsem to svojí fantazii.
Vytahovala jsem klíče z kapsy, že si odemknu, když mě někdo praštil do hlavy. Před očima se mi zatmělo. Cítila jsem, jak padám a moje tvář se nakonec dotkla studené země. Někdo mě zvedl a do něčeho naložil, nejspíš do auta. Pak jsem ztratila vědomí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Avi Avi | 13. prosince 2012 v 22:16 | Reagovat

Procitla..:D Jo no malinko opožděná xD :D
Vážně musíš psát rychlejš je to dokonalí piš piš piš piš PIŠ..!! :D

2 Katty-Hinata Katty-Hinata | Web | 16. prosince 2012 v 10:19 | Reagovat

Jak to,žes mi neřekla že už jsi napsala new dílek?! =DDDD Je bombastickej ;D  Někdy ze mě můžeš udělat při boji nějakou chladnou ženskou xD
Víš co,takový:"Jdem si zabojovat? ;3" a pak "Grr..."
Chápeš,ne? =DDD Ale prostě bombastik ;D

3 Monotsuki Miphyra Monotsuki Miphyra | E-mail | Web | 17. prosince 2012 v 16:11 | Reagovat

úžasný! další :) xDD

4 Ria Ria | 17. prosince 2012 v 20:58 | Reagovat

No ty kráso... to je zajímavý.. piš dál vole, piš dál! :D Je to hustý.. :D Nice.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama