Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Escape - 2

25. ledna 2013 v 22:45 | Maiki |  Escape


"Hej Sayuri. Můžeš na moment?" zavolala jsem na blondýnu opírající se o teď v uličce. Podívala se na mě temnýma očima. Naproti ní někdo stál. Moc jsem toho dotyčného neviděla. Byl schovaný ve stínu. Sayuri k dotyčnému cosi prohodila a pak pomalu přešla ke mně.
"Co je?" zeptala se otráveně.
"Mám novej přírustek do party. Jmenuje se Kim. Dneska nastoupila k nám do školy. Nemůžeš jí přehlídnout, její barvy vlasů zářivě červená. Umí se dobře prát a na síle rozhodně nešetří. Ani její přístup není zlej. Myslim, že by době zapadla." Domluvila jsem a podívala se jí do očí. NA chvilku je přivřela, pak se zamyslela a nakonec vytáhla krabičky, vzala si z n cigaretu a zapálila si.
"Fajn, ať se přidá, ale máš jí na starost. Jestli provede nějakej průšvih, schytáte si to obě. Já tu teď musím něco dořešit. Sejdeme se večer, jako obyvkle na molu. Musíme dát jednomu klukovi přes držku. Jo a rada pro tebe. Nemlať lidi na potkání." Otočila se a zamířila k osobě, se kterou předtím mluvila. Stín trochu odstoupil, tak jsem si osobu prohlédla trochu lépe. Byla to dívka asi tak stejně stará jako já. Měla modré vlasy a žluté oči. Jako modrá kočka. Nad tou myšlenkou jsem se pousmála. Otočila jsem se a zamířila ke Kim, které na mě čekala blok odsud.
"Tak co?" byla první slova co z ní vypadla. Ukázala jsem zdvihnutý palec. Kim se usmála.
"Dneska se sejdeme v 19:00 na molu. Jdeme zmlátit jednoho kluka. Tak se připrav. Bude to tvoje uvedení do akce." ušklíbla jsem se na ní a vyrazila pryč. Mám ještě domluvenou jednu menší bitku sama.
"Kam teď jdeš?" ozvala se Kim.
"Mám ještě jednu malou bitku. Chceš se snad přidat?" nadzvedla jsem obočí. Přiběhla ke mně jako poslušný pejsek. Bere se jako souhlas. ¨

"Vzala sis s sebou posili?" nadhodil kluk s černým rozježeným hárem. Sám měl kolem sebe asi pět dalších kluků.
"Ty je máš taky, tak proč ne i já?" uchechtla jsem se. Narovnala jsem si mikinu a čekala, než zaútočí. Nečekala jsem dlouho. Zaútočili téměř okamžitě. Neuhýbala jsem jejich ranám, oni padali pod těmi mými. Vyzyvatel stál kousek opodál a celou tu scénu sledoval. Kim to do nich mlátila jako do boxovacího pytle.
"Teď jsi na řadě ty." Zasmála jsem se a klidným krokem šla k poslednímu co zbyl. Ani se nezapojil, zmetek jeden. Co já s Kim krok dopředu, to on dozadu. Brzy narazil na zeď. Nechtěla jsem se s nám sr*t, tak jsem ho jen shodila na zem a párkrát si do něj kopla. Pak jsme odešly. Směrem k molu.

·
"Takže dneska jdeme vyřídit jednoho kluka. Je z jednoho slabšího gangu a dovolil si NÁS urazit! Proto mu dáme lekci a ukážeme, že nám se nikdo vysmívat nebude!" dávala pokyny Sayuri. Opírala jsem se o krabice plné nákladu a poslouchala. Vedle mě stála Kim. Nikoho jinýho tu nezná. Mně to nějak nevadí.
"Dneska tady máme dvě nový členky. Kim a Miphyru. Kim stojí tamhle vedle Maiki a Miphyra je tady vedle mě. Chovejte se k nim slušně. A Maiki, máš je obě na starost. Takže vyrazíme. Ten kluk se bude vracet z tenisu. Bude procházet kolem starýho smeťáku, tam budeme my. Tak pohnem, ať nám nezdrhne." Sdělila nám Sayuri info a vyšla. Vykročila jsem. Kim vedle mě. Ta další nová, Miphyra, ke mně naklusala. Představila jsem se, ona taky a šly jsme spolu. Po cestě jsme si povídaly. Kim a Miphyra obě dělají nějaký bojový sport. Kim chodí na kickbox a Miphyra (zkráceně Miph) chodí na judo. Cesta nám uběhla rychle.

Stály jsme tam a čekaly až ten kluk půjde okolo. Pár holek si zapálilo. Já jsem šla toho kluka vyhlížet. Vyčesala jsem si culík a upravila si mikinu. Bylo to víc než pohodlný.
Kluk přišel asi po deseti minutách. Kývla jsem na partu a pozorovala toho kluka. Tudy nikdo moc nechodí, takže to musí být on. Ze tmy se vynořila Neko a šla za tím klukem. Často jsme ji používaly jako návnadu. Její úsměv působí na kluky jako magnet a taky má z nás největší vybavení, které velmi ráda světu na obdiv.
Kluk se na naší past chytil. Neko ho odvedla až k nám, kde si ho převzala Sayuri. Přimáčkla ho na dřevěnou stěnu a chytla ho pod krkem. Začala do něj mlátit a přitom na něj řvala. Stále jsem hlídkovala, jestli někdo nejde.


Na konci ulice se objevilo blikající světlo. Poldové!
"Holky zdrháme, jdou sem poldové!" vběhla jsem mezi partu. Nechaly jsme kluka tam kde byl a přelezly přes plot do vedlejší ulice. Odtud jsme každá pokračovala sama. Měly jsme se sejít na mole.
Moje cesta byla bezproblémová. Byla jsem na mole mezi prvními. Ostatní pomalu přibýhaly.
Pro dnešek už jsme šly domů. Mně se domů nechtělo. Čekal tam otec a mladší sestra. Ne, že by se kdy zajímali o to, co dělám. Spíš čekají, kdo jim uvaří nebo donese večeři. Maj smůlu, já jim nic nedonesu. Ve škole jsem vymlátila pár peněz, takže jsem si koupila večeři jen pro sebe.
Doma jsem se osprchovala a šla spát. Další normální den za mnou. Skoro okamžitě jsem usnula. Po dlouhé době jsem měla sen. Byli v něm všichni ti, kterým jsem za posledních několik let nějak fyzicky ublížila. Tentokrát oni ubližovali mně, ale mnohem hůř Trhali mi nehty, rvaly vlasy, lámali mi končetiny a vyřízli mi jazyk. Nebyl to příjemný sen. Probudila jsem se uprostřed noci celá zpocená a rozklepaná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama