Chibi/Ty v Narutovi -> tady :) _____ Máš na mě nějaký dotaz? Ptej se.

Escape - 3

26. ledna 2013 v 23:19 | Maiki |  Escape



"Co je to dneska s tebou? Jsi nějaká zamlklá. To se ti nepodobá." Rýpla si do mě Neko.
"Máš problém?!" vybouchla jsem na ni a vzala jí za límec mikiny.
"Nech jí bejt! Co se s tebou dneska děje?! Jsi nějaká moc agresivní." Odtrhla mě od ní Akaru. Upravila jsem si bundu a sedla si na betonovou zídku. V kapse jsem vylovila krabičku s cigaretami. Koupila jsem si ji dnes ráno při cestě do školy. Po tom snu jsem se nějak potřebovala uklidnit. Prachy jsem vzala z tátovi peněženky. V klidu jsem si zapálila a vdechla. Nic extra to není, ale uklidňuje to.
"Odkdy zrovna ty kouříš?" uchechtla se jedna holka. Hodila jsem po ní zlostný pohled a vydechla kouř.
"Zrovna tobě je do toho úplný ho*no." Pronesla jsem klidným hlasem. Dneska jsem strašně podrážděná.
"Dneska mám domluvenou bitku. Nechceš se přidat Maiki?" sedle si vedle mě zleva Miph. Pokrčila jsem rameny a znovu si potáhla. Nabídla jsem jí krabičku, ale odmítla.
"Já do toho jdu určitě. Prej to budou nějaký machři. To bude stát za to." opřela se Kim Miph o rameno.
"Okey, jdu do toho. Stejně si na někom potřebuju vymlátit zlost." Odsouhlasila jsem svou účast.
"Fajn, tak se sejdeme před tím novým sushi barem. Za hodinu." Usmála se Miph a odešla.
"Slyšela jsem dobře, že dneska máte bitku?" stoupla si přede mě Sayuri.
"Jo, a co?" podívala jsem se jí do očí. Takhle si k Sayuri nikdo nedovolí mluvit. Ani já bych tahle nemluvila nebýt mojí nálady. Chytla mě za bundu a vytáhla k sobě.
"Jestli bude nějakej průšvih, tak si to odskáčeš! A nejenom ty." Pustila mě a odešla. Popotáhla jsem si z cigarety a vydechla kouř. Momentálně mi bylo všechno u zadní části těla.
·
"Tak kde jsou ti sr*či, kterejm máme natrhnout p*del?" přišly jsem na nějaký smeťák. Tam se měla bitka konat.
"Nebuď nervní, oni se objeví. Mezitím si dáme chvilku pauzu." Miph se protáhla a opřela se o pouliční lampu. Kim si prohlížela nehty a já si chtěla zapálit. Až po zašmátrání v kapsách jsem zjistila, že jsem krabičku vyměnila za prachy. Dali mi víc, než ta načatá krabička stála. Výhodnej obchod. Místo kouření jsem si dala ruce do kapes od bundy a čekala.
"Tak co holky? Už chcete jít domů, nebo se vážně rvát?" ozval se posměšný hlas. Podívala jsem se tím směrem. Přicházel k nám nějakej zrzek a za ním se táhla parta. Ty kluci maj asi hodně rádi barvy když každej z tý party má jinou barvu vlasů.
"Hej, Motoya, není to tvoje ségra?" žďuchl zrzek do kluka s modrými vlasy. Stejný odstín jako má Miph.
"Jo, to je možný. A je tam i Akiho sestřička." Zasmál se modrovlasej a ukázal na červenovlasýho. Proč si jsou sourozenci tak podobní?
"Kim uteč dokud můžeš. Ikdyž jsi moje sestra, já tě šetřit nebudu." Ozval se chladně rudovlas.
"Nehodlám utíkat. Chci ti dát přes hubu už kolik let a teď můžu." Kim byla očividně plná adrenalinu. Vyčesala jsem si culík a podívala se po těch klucích.
"Jakej vy jste vlastě gang? Hádám, že se vás moc lidí nebojí." Pošklebovala jsem se jim. Nemůžou být z toho gangu, co je nad námi. To by se poznalo na první pohled.
"No pár jich respekt má, ale až vás porazíme, budeme mít mnohem větší respekt než vy." Zasmál se zrznou.
"Dost keců! Jdeme na to!" překřičela nás Miph (ta se nezdá) a rozeběhla se proti nim. Nebyla jsem o moc pozadu. Bouchala jsem do těch kluků hlava nehlava. Pár jich skončilo na zemi a už se nemohli zvednout. Rozhlédla jsem se po holkách. Praly se svými bratry. Ať se perou, já si vezmu ten zbytek.
Zbyl na mě ten zrzek, očividně vůdce. "Chceš se vzdát?" ušklíbla jsem se. Můj obličej byl celý odřený a bolel. Příjemně bolel. "Nechcete to spíš vzdát vy? Vždyť se na to koukni. Já nemám ani škrábanec, za to ty jsi celá odřená. A tvoje kámošky se perou se svejma bráškama. Upřímně, tohle máme vyhraný." Založil se ruce do kapes a otočil. Přistoupila jsem k němu, otočila ho obličejem k sobě a jednu vrazila. Čapla jsem ho za límec trička a přitáhla ho k sobě blíž.
"Sklapni a přestaň nás podceňovat ty deb*le jeden! My nejsem zas tak slabý. A jestli sis nevšiml, skoro všechny ty tvoje chlapy jsem vvyřídila já. Máš strach co? Že dostaneš od holky napr*el. Toho se bojíš co, ty jeden sr*či." Mluvila jsem skrz zuby. Dala jsem mu ještě jednu a pustila ho. Využil situace a snažil se mě praštit. Ránu jsem zablokovala a praštila ho do břicha. O krok couvl. Strčila jsem do a něj a od upadl. Stoupla jsem si nad něj a přemýšlela, co mu mám udělat.
"Proč tohle vlastně děláš? To tě tak baví koukat se na tyhlety zmlácený xichty?! Pochybuju. Žádná holka na to nemá žaludek. Ať to v sobě skrýváš jak chceš, vždycky se ti to hnusilo a hnusit se ti to bude. To nemáš sny ve kterých jsou ty tvoje oběti?" jeho řeči mě naštvaly. Jako on můžeš vědět co se mi hnusí a co ne?!
"Sklapni" zařvala jsem na něj a praštila ho do obličeje.
"Takhle to řešíš. Kdybys nebyl členem toho po*ranýho gangu neměla bys žádnej respekt. Já tě znal, když jsi ještě byla ta malá nicka. Jak tě šikovali a přehlíželi. Dřív by sis zalezla do kouta a brečela. Teď mi dáš radši přes hubu. Jaká změn za těch pár let. Možná kdyby se neobjevila ta Sayuri, mohlas bejt hodná holka a ne takováhle mrcha. Přidala ses aby ses pomstila těm, co tě šikanovali co?" Zasmál se. Vrazila jsem mu ještě jednu.
"Nic o mně nevíš! Nic! Neříkej tady věci o kterých nic nevíš!" začala jsem ho mlátit pěkně surově. Jak to všechno zjistil? Jak mě mohl znát? Já neměla žádný přátele! A ani neví nic a o důvodu, proč jsem si přidala ke gangu.
Musely mě od toho zrzka odtrhnout až Kim s Miph.
"Uklidni se sakra! Takhle ho zabiješ!" zařvala na mě Kim. Zmateně jsem se na ní podívala. Bylo po boji. Už dávno. Jen já jsem pořád mlátila do toho kluka. Boj skončil ve chvíli, kdy jsem ho srazila na zem. Bráchové Kim a Miph si toho zrzouna odvedli.
"Kdybys do něj mlátila ještě víc, byl mrtvej! Málem jsi ho zabila!" zatřepala se mnou Miph. Hlavou mi projela vzpomínka.

·
"Tys ho zabila! Ty jsi ho zabila! Ty vrahu!" křičeli na mě lidi z okolí. Přede mnou leže Hikaru, můj jediný přítel. Hlavu měl rozseknutou od mačety. Napadli nás pouliční flákači a zmlátili nás. Oni chtěli rozseknout mě, ale Hikaru si přede mne stoupl, aby mě chránil. Měla jsem být mrtvá já, ne on. Ty násilníky odlákala až přijíždějící policie.
Lidé slyšeli hluk a tak se přiběhli podívat, co se stalo. Když přede mnou viděli mrtvolu, začali mě obviňovat. Ani by si cokoli ověřili. Uvěřila jejich slovům. Já ho zabila. Kdybych nenavrhla abychom tudy šli, nikdy by nezemřel. Kdybych nebyla tak slabá, mohl žít.
·
Odešla jsem domů. Ošetřila jsem si rány a osprchovala se. Pak jsem šla spát. Zítra je sobota, víkend, nemusím vstávat brzy. Před usnutím jsem přemýšlela. Dnes jsem se málem stala dvojnásobným vrahem. Vážně jsem násiník, nebo si na to jenom hraju abych si dodala sebevědomí? Podívala jsem se na svou malou sestřičku ležící vedle mě. Zase tak malá není, chodí na nižší střední. Já na vyšší střední. Otec to na ní ještě nezkoušel. Kdyby ano, bylo by to poznat. Pohladila jsem ji po vlasech a převalila se na bok. Spánek přišel náhle a nečekaně uprostřed myšlenky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama